určeno pro pokročilé kutily s COčkem a dostatkem trpělivosti
Když jsem koupil Supertenerku byla moje první myšlenka vybavit ji centrálním stojanem. Ceny v Grave, nebo Hepco and Becker mne poněkud odradily od jednoduchého řešení a tak jsem začal laborovat. Výsledek celkem funguje i když by možná mohl být stabilnější. Výkres popisuje základní tvary. Ta část která je napevno na motorce není zakótována vůbec. Chce to kouknout zespoda na mašinu a uvědomit si kam to přijde namontovat a pak zkoušet. Na levé straně to drží na šroubech pomocného rámu, vpravo na nějakém šroubu pod motorem. Chce to dát co nejvýš to jde aby to co nejmíň snižovalo vejšku podvozku.
Nakreslený stojan je tříbodový bez zarážky. Není to úplně ideální. Já jsem svoji verzi na levém čepu ještě doplnil dorazem, který se opře při dosednutí stojanu na všechny tři body na rovné ploše. Potom je to celé výrazně stabilnější. Problém ale je, že doraz do konstrukce zanáší dost velké síly a je potřeba levou část zesílit (hlavně na krut) aby se bezpečně roznesly do rámu motorky. Jinak se konstrukce držící čepy stojanu postupně zkroutí do vrtule.
Není to stojan jaký ma třeba Africa Twin. Je to jen pomůcka pro namazání řetězu, opravu píchlého kola atp. v blízkosti civilizace (na asfaltu). Na nezpevněné ploše je nepoužitelný. Na druhou stranu přímé náklady jsou u mne jeden kotouč na flexu, pár metrů svářecího drátu, trochu plynu, trochu barvy a pár odřezků profilů. Suma sumárum tak dvě stovky. A čas samozřejmě. Ale toho je v zimě dost a dost.
pozn.: Patku té páky na kterou se šlape by bylo lepší udělat souměrnou, tvar U, ne L jak mám nakresleno. Spodní strana dosedá na zem, na konec se šlape když se se stojan vyklápí a na horní stranu se šlape, když se motorka zvedá, na což jsem zapomněl. Mám tam hranu a v botách s měkkou podrážkou to není dobré.