Tady je Davidovo

(osobní nástěnka)

Jawajízda 2004

Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, 3.7. - 17.7. 2003

Letos trochu zmměním formu. Přepíšu sem zápisky z palubního deníku tak jak jsou a když to bude potřeba, tak přidám komentář.

Oficiální sraz Jawajízdy byl v kempu Pacalůvka na severní Moravě. Den před tím byl "předsraz" na Zubštejně, kterého já jsem se ale nezúčastnil, takže začínám jízdou do Pacalůvky.

3.7. Večer najeto 423 km, benzín 10 a 9l. Jízda z Lovosic do Pacalůvky. Pařba na diskotéce - Rammstein, AC-DC, Iron M. ....

Majitel kempu, když viděl že se mu tam sjížděj motorkáři, tak otevřel takovou větší plechovou garáž. Tam měl bar, pár světel a cosi jako aparaturu. Hudbu naštěstí vybral velice vhodně.

4.7. benzín 1,4l v Čechách, 9l Lodž. Martymu ruply tři dráty v zadním kole, vyměňuje. Na tý samý pumpě se Ondrovi seknul plyn. Únavná jízda po dálnici. Nocleh v kempu v Plocku, hospodu večer zavřeli v 10:00, takže se šlo brzo spát.

Marty si vyrazil do Estonska jak na ryby, s malym batůžkem na nosiči. Dráty do kola v něm rozhodně neměl. Když už se zoufale začal vyptávat místních kde by je tam mohl sehnat, tak se naštěstí ukázalo, že Vojta byl co se týče přípravy důkladnější a dráty má. Mártyho kolo ale asi stejně bylo zakleté, jak se dočtete dále. Kemp v Plocku byl místem, kde se předloni odehrála jedna z nejdivočejších kaleb v historii Jawajízdy. Letos to bohužel nevyšlo.

5.7. benzín 8,5l. Pokračujeme v přejezdu Polska, stav tacho večer 1163 km. Kemp s přístřeškem u Gižycka. Jarek opravuje spojku. 3x finská sauna, parááááda. Dobrej, přátelskej majitel kempu.

Kemp v Gižycku byla dobrá trefa. Velice exluzivní místo, určené hlavně pro německou klientelu. Soukromej kempík u rybníka, místa na stany a chatky mezi stromkama, sauna a možnost spát v altánu a to i s motorkama. Večer jsme se důkladně prohřáli v sauně a pokecali u ohně s majitelem. Ondra se rozhod, že by nebylo špatné něco takového vlastnit a naprosto přímočaře vypálil na majitele kempu otázku jak je na tom s dcerama. Má dvě, ale po vystřízlivění Ondra od svých záměrů upustil.

6.7. Přejezd do Litvy, problémy s Pšeňovo dobíjenim. Benzín 8l Polsko, 5,6l Litva. Hledání bydlení. Pšeňa hledá servis. Spaní u silnice kousek od Kaunasu. Hrabě se hrozně ožral.

Že budou zlobit Jawy, to se na Jawajízdě celkem očekává, ale že vysadí Aprilia Pegaso, to bylo překvápko. Nejdřív byl všeobecně uznán názor, že problém je zaviněn doma namontovanym vyhřívánim rukojetí. Po vypnutí to ale za chvíli exlo znova. Naštěstí to nebylo nic vážného, jen povolený šroubek na baterce. Večerní kalba byla poměrně divoká. HraběX bohužel nevystihnul svůj bod zlomu a ožral se skoro do bezvědomí.

7.7. Ráno odjezd pozdě, Hraběmu bylo špatně. Dohnal nás ve skanzenu. Pšeňa problémy s Aprilií, v servisu mu nepomohli, tak se to řešilo na dálku - nakonec no problem. Večer Hora Křížů. Vlk, Marty a Jarda hledali nocleh u přátelské paní. Spíme u lesíka kousek od Hory Křížů.

Jednalo se o skanzen kam sváželi lidové stavby z celé Litvy. Podle toho byl taky rozlehlý a nestihli jsme projít ani polovinu. Na parkovišti jsme se potkali s autobusem nějaké české cestovky.

Hora Křížů je poměrně zajímavé, ale značně depresivní místo. Název hora je silně nadnesený. Jedná se o asi tak 5m vysoký pahorek, na který Litevci přivážejí kříže na památku svých mrtvých. Pokud si člověk kříž nepřiveze, může si nějaký koupit u stánku. Výsledkem je hromada křížů všech velikostí, která kolem cestiček vypadá ještě celkem dobře, ale na méně navštěvovaných místech vesele prorůstá tráva a kříže proložené vrstvami odpadků utěšeně hnijou.

Hledání noclehu spočívalo v tom, že si nejprve Jarda s Vlkem vyslechli monolog poněkud podivné staré paní patrně na téma rusové a jejich zločiny. Následně Vlk dojel pro Martyho aby tlumočil, protože se zdálo, že paní umí rusky. Marty přijel, zmizel s paní v baráku, po půl hodině se vynořil s krabicí vajec a prohlásil: "pánové, je mi líto, ale tohle neni ruština". Na rozloučenou paní ještě všechny objala a políbila.

Pšeňovo problém s Aprilkou spočíval v tom, že řídící jednotka výpadek napájení vyhodnotila jako chybu a rozsvítila kontrolku signalizující závadu motoru. Jarek nouzově zjistil kód chyby a po telefonu bylo zjištěno, že se jedná o možnou závadu cívky, ale že se s tím dá v pohodě jet.

8.7. benzín 9,5l Litva, 8l Estonsko, stav tacho 1955 večer. Přejezd Lotyšska. vedro. Pšeňa v Rize problémy s elektrikou, našli Aprilii, vše asi O.K.. Večer Parnu v kempu za 25 estonských korun na osobu. Před tím kličkování ve městě. Hrozně pozdě se stmívá.

Ve městě jsme se snažili sehnat kemp a to s pomocí místní policie. Byli hrozně ochotní, zavolali vysílačkou na centrálu, zjistili že nějaké místo se najde a odvedli nás tam. Bohužel to bylo fotbalové hřiště. Naštěstí poslové vyslaní do okolí našli poměrně slušnej kemp.

Všimli jsme si, že se nezvykle pozdě stmívá. Postupně se soumrak posouval, až v nejsevernějším bodě cesty bylo šero ještě v jednu ráno.

9.7. Ráno muzeum mašinek, Márty v sedmym nebi. Trajekt z Virtsu do Kuivatsu na ostrov Muhu a pak jsme přejeli na ostrov Saaremaa. Hledání kempu. Kemp v přístavu, točené pivo. V noci déšť a hroznej vítr.

Do kempu v přístavu, který vlastně nebyl kemp, ale louka u penzionu, nás dovedl jeden místní motorkář. Točené pivo bylo v přepočtu za 40 českých korun, ale jednalo se o věc v Estonsku tak nezvyklou, že nešlo odolat.

10.7. srážka s Vojtou a Peťou. Peťa řídila a nedobrzdila. Opravování mašin skoro celej den. Já mam ruplej nosič (svařeno), popraskanej pravej kufr, rozbitý světlo a blinkr, všechno odřený a odřenou ruku. Vojtova motorka udělala kotrmelec, Peťa má naraženou patu. Ale jedem dál. Prohlídka kráteru po meteoritu. Spaní v lese na cestě. Stav tacho nepíšu, tachometr je rozbitej. Tankování 7,7l.

Tak tohle byl černej den. Při prudkym brždění celé skupiny před odbočkou za mnou Peťa nedobrzdila, patrně proto, že si nenechala rozestup. Trefili se mi padacím rámem na pravej kufr. Já jsem lehnul napravo a jel po boku a zádech po silnici, Vojta a Peťa vyletěli po hlavě do škarpy. Jak jsme později zjistili, jejich motorka udělala kotrmelec.

Všechna poškození se podařilo jakž takž sflikovat. Naštěstí když je parta, tak jde všechno. Můj nosič pár lidí vzalo do vesnice, kde ho ochotnej domorodec za děkuju svařil a ten samej člověk mi i vyspravil nahrubo kufr, takže po utěsnění izolepou se dal použít aspoň na lehlé věci. Všechno mi to zas pak namontovali na motorku a to bez mojí účasti. Já musel na Aničky kategorický příkaz sedět na odpočívadle, abych si nezamazal čerstvě vydezinfikovanou ruku :) Světlo se zakrylo kusem igelitu, padací rám se srovnal pomocí klacku a hrubého násilí a dalo se na tom jet dál. Bohužel bez tachometru, který se rozlousk, takže jsem přestal zapisovat stav tacho a následně i tankování.

Vojtův stroj měl hlavně kosmetické vady jako prasklé plexi, zničenou palubku, ohnutý padák, oděrky atp.. Dost problém byl šok a Peti zranění, které zpočátku vypadalo na nalomenou kůstku v patě. Naštěstí se vše časem srovnalo. Všem kteří pomohli likvidovat následky patří velký dík.

11.7. trajekt, pak jízda po ostrově (Hiumaa) v rychle se měnícim počasí. Déšť, slunce, déšť .... Prohlídka třetího nejstaršího majáku v Evropě a památníku Estonie. Jarek vytrvale problémy se zapalovánim, jel na jeden válec. Stavění loga Jawajízdy z kamenů. Další trajekt do Haapsalu. Spaní na veřejném tábořišti. Večer benzín 8,5l. Jarda nedojel k pumpě, musel tlačit.

U loga Jawajízdy jsme udělali hromadnou fotku.

12.7. Talin, hledání motoshopu, nalezen, koupena parabola ruské výroby. Zrcátko pro Vojtu a blinkr pro mě neměli. Parabola stála 77 EEK. Kladívka do zapalování stojí 230 EEK (1EE=2CZK) Večer hledání místa na spaní do noci, setkání se skupinou, která jela do Kundy. Jarkovi to zas nejede. Spíme u jezírka.

Tento den byl organizován následovně. Část lidí jela do Kundy fotit se u cedule města a druhá část do Talinu. V Talinu si všichni prohlíželi krásy města až na mě a Vojtu. My jsme jezdili křížem krážem a hledali motoshop. Nakonec, jak už bylo řečeno, jsme ho díky několika ochotným domorodcům našli. Měli tam hlavně díly na ruské stroje, takže teď jezdím s předním světlem s nápisem: sdělano v Rosii.

13.7. Tankování 5,1l v Estonsku a 8,7 v Lotyšsku (za 4 LATy = 4 mince!). Vlk, Ondra a Hrabě se trhli už v Lotyšsku a jeli napřed do kempu se saunou. Ostatní noční jízda, spaní 50km před Kaunasem na kamionovym parkovišti. Celej den pršelo.

14.7. Ráno Jarda při výjezdu z parkoviště přehlíd závoru. Přes den střídavě pršelo, nepršelo, mrholilo. Večer kemp Gižycko se saunou. Posezení u ohně s kytarou.

Tak tohle bylo docela humorné. Sedíme u stolku na benzínce u snídaně a najednou rána a skřípání kovu o asfalt. Všichni vylítli co se dějě, načež se nám naskytnul následující pohled. Jarda s Pájou na zemi, motorka ležící na boku a na silnici se kutálející dvoulitrovka piva. Rozespalej Jarda přehlíd závoru, lek se a zahamtnul brzdy. Pája pak přišla ke stolu, v obličeji značně překvapenej výraz a povidá: "Von mi vůbec neřek, že budeme padat". :)

Tu kytaru přinesly už zmiňované dcery majitele kempu. Byla to španělka s nylonovejma strunama. Bohužel si ji zas asi po hodině odnesly.

15.7. Ráno utekli Hrabě a Ondra bez rozloučení. Márty nové kolo, praskly mu dráty a bouchlo kolo, ustál to, koupil nové u dealera Jawy. Potom u Toruně mu ruplo lanko a nosič.

Martyho smolnej den. Ruply mu dráty v zadním kole a jeden se narval do duše. Vycestoval do protisměru, ale ustál to. Po pár vteřinách se v protisměru přehnal autobus. Ten drát v duši jsme našli až když jsme ji zalepili. Naštěstí měl Marty ve svém batůžku náhradní. Kousek odtamtud pak u dealera Jawy koupil nové kolo. Staré tam nechal s tím že mu ho přiveze až pojede pro díly do Mualu.

16.7. Mokrej level. Celej den nechutně pršelo. Jarkovi se proklepala nádrž, vytek benzín. Jel kolem motorkář s Aprilií, vzal nás k sobě do dvora, uvařil kafe a čaj a nádrž zavařil COčkem. Ztratil se nám Marty. Jel napřed a už jsme ho nenašli. V noci jsme přejeli čáru v Harachově a spali jsme u Jardova strejdy.

Ten polák s Aprilkou, to bylo velký štěstí. Jarek dal na cívku moc dlouhej šroub a proklapalo mu to nádrž. Na cívky nateklo asi 5l benzínu. V nádrži byla díra jak vrata. Ten kluk jel kolem a hned jak viděl že se něco děje, tak zastavil a jestli múže pomoct. Fajn člověk.

17.7. Jel jsem napřed domů a pak s Lenkou autem na Motoranč, kde byl konec Jawajízdy. Marty se našel. Čekal na nás, my nejeli, tak jel domů. Zavolal, že ve 23:00 byl doma.

Najeto podle Jardy z Pacalůvky na Motoranč 4622 km.