Tady je Davidovo
(osobní nástěnka)
Tady by měl být obrázek. Že vy máte zakázané zobrazování obrázků... Povolit!
|
|
Děj navazuje na knihu Moje cesta k lamům. Je to životní příběh lamy Oleho Nydahla s kterým je spojeno šíření buddhismu linie Karma Kagjü na západě.
Autor se v knize mj. bez zbytečné politické korektnosti vyjadřuje jak k důležitým celosvětovým problémům, tak i ke kauzám a zákulisním bojům mezi samotnými buddhisty, což místy není úplně příjemné čtení. Ale tak to bývá, když někdo pojmenovává věci pravými jmény bez pokrytectví. Na mne osobně nepůsobí úplně dobře také autorovy časté zmínky o zálibě porušovat v autě dopravní předpisy, zejména extrémně rychlou jízdou v běžném provozu. U buddhistického lamy mi přijde takové sobecké chování nepatřičné.
Tentokrát jsem v knize nenašel moc zajímavých myšlenek a inspirace jako v předchozí Moje cesta k lamům. Je to spíš kronika kombinovaná s cestovním deníkem, takové "dne ... jsme letěli do ..., tam se nás ujal ..., pak jsme letěli do ... atd.". Je to dáno tím, že autor tu už neprochází takovou osobní tansformací jako v předchozím dílu, kde se z hipíka a pašeráka drog měnil na duchovního učitele. To ale neznamená, že by kniha nestála za přečtení, až tak suché to zas není. Např. zážitky z přepadení autobusu levicovými extremisty kdesi v jižní Americe atp. jsou docela zajímavé.
Kdo by se chtěl dočíst něco o falešném čínském kandidátovi na 17. Karmapu, příp. o pravém 17. Karmapovi Thaye Dorje, tak v této knize to bude hledat marně. Je zmíněno jen úmrtí a kremace 16. Karmapy, s kterým si byli autor a jeho manželka zřejmě blízcí.
Poslední dvě kapitoly popisují šíření učení Diamantové cesty v ČR a na Slovensku.
