|
Co psát o takové klasice, kterou každý zná? Malého prince jsem samozřejmě četl už několikrát, ale tentokrát poprvé v angličtině.
Vypravěčem příběhu je pilot, který musel kvůli závadě motoru přistát v poušti. Tam se setkává s malým princem, který mu postupně popisuje planetku o velikosti domu na které žije, růži která na ní roste a dobrodružství, která prožil. Nakonec malý princ odchází zpět na svou planetku a vypravěči se podaří opravit své letadlo a odletět domů.
Na své cestě se na několika různých planetkách malý princ setkává s dospělými na kterých jsou karikovány některé lidské způsoby chování. Např. domýšlivec, který nevnímá nic než chválu, nebo byznysmen, který je neustále zaneprázdněný počítáním hvězd, které považuje za své. Země je poslední planeta, kterou malý princ na své cestě navštěvuje. Tady se setkává s liškou, která mu vysvětlí jak by si ji měl ochočit aby si s ní mohl hrát, k čemuž následně dojde. Od lišky pochází asi nejznámější citát z této knihy:
And now here is my secret, a very simple secret: It is only with the heart that one can see rightly; what is essential is invisible to the eye. (Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné)
Knížka je psána jako pohádka, ale cílena spíš na dospělého čtenáře. Podle psychoanalytika E. Drewermanna se autor v kníze vypořádává s přechodem mezi vlastním dětstvím a dospělostí. (Wikipedia)