Tady je Davidovo

(osobní nástěnka)

název: Shambhala podtitul: Posvátná cesta bojovníka autor: Chögyam Trungpa překladatel: Antonín R. Machander vydavatel: nakladatelství Pragma vydání: neuvedeno rok vydání: neuvedeno počet stran: 186 přečteno: 1.10.2018

Přemýšlím co o této knize napsat a nic mne nenapadá. Ačkoliv jsem ji přečetl celou, tak mi žádná hluboká myšlenka v hlavě neuvázla. Takže hned na začátek hodnocení - nezaujala mne.

Shambhala je podle buddhistické tradice mýtické království, které leží v nějakém zapomenutém údolí v horách, nebo podle jiných pramenů vystoupilo i se svými obyvateli na nebesa. Tím se ale kniha nezabývá a není ani o budddhistickém učení Kalačakra. Je o principech chování vycházejících z tradic předprůmyslových společností Tibetu, Číny, Japonska atp.. Myšlenky to nejsou špatné, řeší třeba jak překonat aroganci, nebo jak přestat klamat sám sebe a tím i ostatní. Na můj vkus ale příliš konzervativní styl.

Na závěr bych tak trochu v rozporu s prvním odstavcem odcitoval jednu myšlenku ze strany 144:

Když chceme řešit světové problémy, musíme dát předně do pořádku svoji vlastní domácnost, svůj vlastní individuální život. Je to poněkud paradoxní. Lidé mají opravdovou touhu překročit svoje individuální, omezené životy, aby prospěli světu. Ale když nezačneme doma, nemáme naději, že světu pomůžeme. Proto první krok, jak se naučit vládnout, je naučit se vládnout své domácnosti, svému bezprostřednímu světu. Není pochyb, že když to uděláme, další krok přijde zcela přirozeně. Ale když v tom selžeme, tak jenom ve světě zvětšíme chaos.